Digitální stát a infrastruktura: bezpečnost vs. funkčnost

Digitalizace veřejné správy patří mezi deklarované priority nové vlády. S jejím rozšiřováním však roste i závislost státu a celé ekonomiky na digitální infrastruktuře, cloudu, datech a systémech využívajících umělou inteligenci. Vedle vyšší efektivity se zároveň zvyšuje rozsah rizik – od kybernetických útoků přes systémová selhání až po ztrátu důvěry v digitální služby, na nichž jsou závislé veřejné i soukromé subjekty.

Evropské předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury zpřísňují požadavky, odpovědnost za jejich praktické naplnění však zůstává převážně na národní úrovni. Nejednoznačné je rozdělení rolí mezi stát, provozovatele infrastruktury a technologické dodavatele, stejně jako otázka, zda tempo digitalizace nepředbíhá schopnost systému zajistit dohled, bezpečnost a kontrolu nad stále komplexnějšími řešeními.

Rozhodující nebude rychlost zavádění digitálních služeb, ale schopnost dlouhodobě udržet jejich funkčnost, bezpečnost a důvěryhodnost v prostředí, kde selhání jednoho článku může mít dopad na celý digitální ekosystém.

‍