Bez digitální identity není digitální stát: kde se změna zastavila

Digitální identita představuje základní infrastrukturu funkčního digitálního státu. Česká republika disponuje technicky funkčním řešením, jeho využití však zůstává omezené, roztříštěné a závislé na jednotlivých resortech. Problémem není technologie, ale rozhodování, odpovědnost a schopnost prosadit změnu napříč veřejnou správou.

Stát zatím nedokázal systematicky propojit digitální identitu s klíčovými agendami tak, aby se stala skutečným nástrojem zjednodušení pro občany i firmy. V kontextu nové vlády a probíhající implementace evropských pravidel v oblasti bezpečnosti a ochrany dat se ukazuje, že bez jasného politického mandátu zůstane digitální identita doplňkem, nikoli páteří digitálního státu.

Debata se proto soustředí na to, kde se proces digitalizace zastavil, kdo nese odpovědnost za stagnaci a jaké politické a institucionální kroky jsou nutné k tomu, aby se digitální identita stala skutečným základem fungující digitální veřejné správy.

‍