PROGRAM 11. BŘEZNA

Kulatý stůl: DIGITÁLNÍ DAŇ – SILNÁ PRO A PROTI OČIMA SPOTŘEBITELŮ, EKONOMŮ, EXPORTÉRŮ A IT SEKTORU

V České republice je v současné době projednáváno zavedení digitální daně, která by se měla dotknout digitálních služeb světových IT gigantů u nás. Připojili jsme se tak ke státům EU, kteří tímto zvažovaným krokem chtějí přimět OECD či alespoň EU k širší dohodě o zdanění v digitální sféře. V diskusi o zavedení této daně zaznívají silná pro i proti. Věnují se problematice nastavení férových podmínek zdanění v IT sektoru, možnému dopadu daně na spotřebitele i reakce v mezinárodních vztazích, zejména ze strany USA, odkud IT giganti pochází a kde vyvíjí své technologie. Kulatý stůl věnovaný digitální dani pořádá zapsaný ústav Spotřebitelské fórum coby doprovodné setkání V. ročníku mezinárodní konference Digitální Česko 2020.

Jaká rizika může mít zavedení digitální daně a lze je její formulací omezit? Je navrhovaná daň z hlediska podmínek v IT sektoru spíše vyrovnávací či diskriminační? Jak je pravděpodobné, že tato daň bude v konečném důsledku přenesena na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen či omezením dostupnosti digitálních služeb u nás? Jak reálné je riziko odvetných opatření ze strany USA? Může se ČR stát terčem selektivních cel, jako například Francie, které by dopadly primárně na naše úspěšné exportéry do USA, a jaký by byl vliv takových cel na naši ekonomiku?

 

PROGRAM 12. BŘEZNA

Budoucnost společnosti záleží nejen na vědě, výzkumu a podnicích, ale především na schopnosti vlády provést nás, vytvořit podmínky a pomoci zvládnout digitální transformaci, především automatizaci výroby a služeb a zásadní proměny nejen trhu práce v národním, regionálním i globálním měřítku. Nová Evropská komise má před sebou náročný úkol – v příštích pěti letech využít AI jako příležitost ke konvergenci ekonomik EU a udržet se v závodě s USA a Čínou. Zachovat přitom naše hodnoty, bezpečnost a úctu k základním právům jako zásadní konkurenční výhodu a pomoci vyrůst na Starém kontinentu vysněným novým jednorožcům. Před sto lety v roce 1920 vymysleli bratři Čapkové ze slova robota pojmenování pro inteligentní stroje, dnes jsou tady a jak se k nim postavíme rozhodne o naší budoucnosti na další století.

Nové evropské ekonomické fórum 1: INOVATIVNÍ STÁT. JAK TOHO DOSÁHNOUT?

Schopnost inovovat zásadně ovlivňuje ekonomický úspěch země. Platí to obzvlášť v současné době informační společnosti. Bytostným zájmem státu je vytvořit co nejpříznivější podmínky pro inovace přinášející vyšší konkurenceschopnost ekonomiky, lepší postavení na globálních trzích a s tím související prosperitu. Zásadní oblastí pro podporu inovací jsou investice do vědy a výzkumu jdoucí ruku v ruce s kvalitním regulatorním rámcem umožňujícím jednotlivým aktérům růst a prosadit se.

Jaké kroky ČR a Maďarsko podnikly pro podporu inovací a jaké se chystají učinit? Jaká je inovační strategie obou zemí a jak je implementována? Jaké přístupy a mechanismy pro podporu inovací by měly mít nadnárodní uskupení jako V4 a EU?

BUDOUCNOST PRÁCE, SPOLEČNOSTÍ A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 

Evropská unie je místem, které si nelze na první pohled spojit s rozvojem moderních technologií. Za inovativními startupy musíme většinou do USA, Izraele nebo do asijských zemí jako je Čína nebo Korea. Česká republika se připravuje na automatizaci a robotizaci práce a má strategii „The Country for The Future”, která má do roku 2030 posunout Česko mezi nejinovativnější země v Evropě.

Ujel ČR vlak nebo jen nejsou atraktivní a dravé malé firmy vidět? Chybí současné Evropě moderní a cílevědomá průmyslová politika, která by nastartovala výzkum a vývoj? Mohou mít české startupy globální ambice? A jaký vliv to bude mít do budoucna na charakter české ekonomiky, dosud závislé především na průmyslové výrobě? Potřebujeme státní startupový fond? Plní se vládní inovační strategie?

Nové evropské ekonomické fórum 2: BUDOUCNOST BEZHOTOVOSTNÍ SPOLEČNOSTI

Efektivita, technologický pokrok, rychlost, spolehlivost. To jsou atributy současné společnosti, které můžeme vnímat i jinak – přenášejí se jako základní podmínky a požadavky členů společností do jednotlivých oblastí. Jednou z nich je i vypořádávání plateb. Ukazuje se, že dlouhé dekády dominující hotovost přestává těmto požadavkům vyhovovat, a proto ji přirozeně nahrazují bezhotovostní platby.

Zásadní otázkou je, do jaké míry bude bezhotovostní svět schopen nahradit hotovostní transakce. Je nutné, aby k tomu došlo přirozeně, tedy vědomou substitucí hotovosti efektivnějšími způsoby plateb. Je důležité, aby na takový způsob placení byli připraveni všichni členové společnosti a vidět v něm přidanou hodnotu? Jaká je pravděpodobnost, že svět bez hotovosti nebude vyhovovat subjektům ve stínové ekonomice, které se jej budou snažit obejít?

DIGITALIZOVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JAKO KLÍČOVÝ NÁSTROJ KONKURENCE SCHOPNOSTI 

Automobilový průmysl představuje naprosto klíčový segment exportně orientované ekonomiky. Automotive tvoří téměř čtvrtinu vývozu, což je bezmála deset procent českého HDP a zaměstnává 150 tisíc lidí. Jeho vliv ale sahá daleko za tato základní agregovaná čísla. Nastupující nové technologie a změny jsou tak naprosto zásadní pro naši budoucí prosperitu, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Je nutné udržovat a posilovat pozici českého automobilového průmyslu nejen v evropském, ale i v globálním měřítku. Moderní technologie, jako jsou digitalizace, alternativní pohony (elektromobilita) a autonomní řízení mohou pro Česko být ohrožením, ale zároveň i obrovskou příležitostí. Pokud stát vytvoří vhodné podmínky, podpoří soukromý sektor a nastaví jasná a efektivní pravidla, můžeme se tak stát jedním ze světových lídrů v oblasti rozvoje nových forem mobility.

Naplňujeme memorandum, které uzavřela v roce 2017 vláda se Sdružením automobilového průmyslu a ve kterém se zavázala podporovat digitalizaci, autonomní řízení a elektromobilitu? Proč se mluví o tom, že neumíme stavět velkou infrastrukturu typu vysokorychlostních železnic?

AI PRO BEZPEČNOST OBČANŮ

Technologie využívající umělé inteligence (AI) procházejí mohutným vývojem po celém světě. Konstantní vývoj demonstruje vznik deep fake videí a autonomních vozidel; nyní i složitých algoritmů, které systémům umožňují předvídat a učit se. Podle Světového indexu kontroly umělé inteligence (AIGS) nyní nejméně 75 ze 176 zemí světa aktivně využívá technologie postavené na umělé inteligenci pro sbírání dat a sledování lidí. Jmenovitě jde o koncepty smart a safe cities (56 zemí), systém pro rozpoznávání tváře (64 zemí) a smart policing (52 zemí).

Dále se potvrdilo, že co se týče využívání umělé inteligence pro sběr dat co do formy vlády, nejčastěji se jedná o liberální demokracie. Index také ukazuje, že již 51 % moderních demokracií nasadilo systém sběru dat řízený umělou inteligencí. Naproti tomu uzavřené autokratické státy se v tomto ohledu angažovaly pouze z 37 %, další hybridní autokratické režimy ze 41 %.

Které země používají technologie založené na umělé inteligenci pro sběr dat a kontrolu lidí? Jaké specifické typy technologií vlády využívají? Které země a které společnosti tyto technologie dodávají? Měla by EU řešit otázku nasazení podobných systémů? Je Česká republika připravena k instalaci systémů pro rozpoznávání tváře? A za jakým účelem přesně?

 

PROGRAM 13. BŘEZNA

Není pochyb o tom, že současný politický a ekonomický vývoj ve světě staví demokracii v členských státech před celou řadu výzev. Jednu z nich představuje i rozvoj v oblasti digitálních technologií a nových prostředků komunikace, jako jsou online platformy a sociální sítě. Aktuálnost témat jako jsou dezinformace se promítla také do struktury nové Evropské komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyen tak vytvořila tři místopředsednické posty, jejichž agenda je spojena právě s činností na podporu demokratických principů a základních evropských hodnot v EU a jejích členských státech. Místopředsednickou pozici pro hodnoty a transparentnost obsadila Věra Jourová, která bude spolupracovat s místopředsedou pro podporu evropského způsobu života Margaritisem Schinasem a místopředsedkyní pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicou. V průběhu mandátu nové Komise tak bude bez pochyby velice zajímavé sledovat, jakým způsobem se očekávání, která sestavení nové Komise ve vztahu k otázce budoucnosti evropské demokracie a hodnot v éře digitálního věku budí, promítne do praktických kroků a jaké reakce kroky Komise budou vyvolávat v jednotlivých členských státech.

V důsledku technologických změn však Evropa čelí silným tlakům také v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Abychom dokázali zajistit perspektivní budoucnost současným i příštím generacím, bude nutné věnovat vzdělávání více pozornosti a větší investice, než doposud. Vzhledem k tomu, že v rámci současného stavu primárního práva vzdělávání spadá do oblasti mezi oblasti, ve kterých má EU pouze podpůrné pravomoci, bude zásadní, jakým způsobem se s touto výzvou dokáží vypořádat vlády členských států.

Nové evropské ekonomické fórum 3: JAK MŮŽE DIGITALIZACE PROMĚNIT ČESKO V GLOBÁLNÍHO LÍDRA V OBLASTI ZDRAVÍ?

Elektronizace zdravotnictví je nezvratný proces, který v sobě skrývá mnoho příslibů. Zdravotní data rostou exponenciálním tempem a jejich výměna, sdílení, analýzy a přístup pacientů k nim určuje, zda se české zdravotnictví skutečně vydá do 21. století. Vedle možnosti snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti zdravotních služeb a zvýšení kvality péče je hlavním benefitem posílení informovanosti pacientů a jejich aktivního zapojení do péče o vlastní zdraví.

BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ V EU

Dynamický rozvoj moderních technologií, automatizace a postupná digitalizace představují bezprostřední výzvy pro vzdělávací systémy všech členských zemí EU. Právě proměny cílů a obsahu vzdělávání i samotných metod učení přímo ve školách jsou klíčovými nástroji, jak tyto fenomény reagovat.

Jak se musí proměnit to, co se učí naše děti ve školách s ohledem na rozvoj tzv. digitální gramotnosti či digitálních kompetencí v ČR i jednotlivých evropských zemích?

Nové evropské ekonomické fórum 4: BUDOUCNOST RODINY V DIGITÁLNÍ ÉŘE 

Naše společnost se musí připravit na nový systém vzdělávání a zaměstnávání. Nejdůležitější je, aby na tyto změny byli připraveni mladí lidé a mladé rodiny. Jednou z otázek, které zaměstnavatelé i vlády řeší s nárůstem inovací a technologií je motivace rodičů vracet se do práce po rodičovské dovolené co nejdříve. Jedna z populárních možností motivace k brzkému návratu mladých rodičů do práce jsou vouchery na mateřské školy. Ty zajišťují pokrytí veškerých nákladů na školky pro rodiče. Stát společnostem, které tento benefit svým zaměstnancům nabízí, poskytuje daňové úlevy.

Jak změní nové technologie trh práce? Jsou mladí rodiče tou nejohroženější skupinou? Jsou mladí rodiče v této nové, digitální éře pro firmy opravdu tak důležití? Jak budou rozdílné politické strany reagovat na nové iniciativy?

BUDOUCNOST VLÁDY A DEMOKRACIE

Demokratické instituce po celém světě řeší stejný problém. Tím jsou hrozby pocházející z digitálního prostředí. Výjimkou není ani Česká republika, která nejednou čelila kybernetickým útokům na ústřední orgány státní správy. Stranou nezůstávají ani aktivity snažící se ovlivňovat veřejné mínění. Bezpečnostní informační služba např. upozorňuje na ruské informační působení v ČR. Národní centrála proti organizovanému zločinu vyhodnotila jako hrozbu do budoucna činnost tzv. alternativních médií. Ty podle policistů sdílejí stejná témata i postoje s populistickými subjekty a mohou tak podporovat vyhraněnost a radikální názory svých adresátů.

Na nové hrozby reaguje i Evropská komise. Ta v prosinci 2018 představila akční plán proti dezinformacím, který zahrnuje složky jako vybudování systému včasného varování, prohloubení spolupráce se subjekty ze soukromého sektoru, zvýšení resilience a posílení strategické komunikace. Cílem nové komise je i příprava legislativy, která mimo jiné zajistí vyšší transparentnost v oblasti placené politické reklamy.

Jak se s nárůstem internetu a sociálních sítí proměňuje společnost a demokratické procesy? Před čím zejména máme být ostražití? Jak bychom měli postupovat vůči původcům dezinformací, ať už se jedná o státní či nestátní aktéry? A jak bude do budoucna vypadat vztah veřejných institucí a internetových gigantů sledujících často rozdílné zájmy?

 

PROGRAM 29. KVĚTNA

ZDRAVÍ 2030 JAKO SOUČÁST STRATÉGIE DIGITÁLNÍ ČESKO 2030

Jaké jsou priority ministerstva pro současné volební období? Jak Zdraví 2030 navazuje na vládní strategii Digitální Česko 2030? Jak se může národní strategie propojit s plány na regionální úrovni a s plány soukromého sektoru? Může být digitalizace motorem větších inovací při správě systému zdravotnictví Využití dat a e-health parametrů: požadované strukturální změny v systému ÚZIS. Přístup SÚKL jako regulátora k e-health. Digitalizace procesu regulace (registrace) léčebných prostředků.

DIGITALIZACE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ: ŘEŠENÍ KLÍČOVÝCH VÝZEV V POSKYTOVANÍ LEPŠÍ PÉČE O PACIENTY

Jak mohou země využít digitalizaci jako exponenciálního faktoru ke zlepšení výsledků pacientů a zvýšení účinnosti systému? Které země jsou na prvních místech ve využívání potenciálu digitalizace?

NEMOCNICE JAKO INOVÁTOR A INKUBÁTOR PATENTŮ

Klíčové výzvy vedení nemocnice v oblasti inovací a R&D. Jaká je cesta vzniku, podpory a udržení efektivního klinického výzkumu z pohledu poskytovatele zdravotnické péče? Příklad zásadních klinických inovací pocházejících od českých vědeckých pracovníků e-Health. Příklad efektivního využití evropských zdrojů pro elektronickou optimalizaci zdravotní péče.

VYUŽITÍ VELKÝCH DAT KE ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PACIENTŮ

Výjimečný příklad využití českých dat pro optimalizaci zdravotní péče. Onkologický registr a návazné implikace. Jak může digitalizace přispět k větší efektivnosti a specializaci sítě regionálních nemocnic? Příklad použití AI pro zvýšení efektivity procesu poskytování zdravotní péče. Digitalizace a modernizace klinických a logistických operací v nemocnicích. Implementace a integrace moderních technologií na pracovišti, veřejných cloudů, IoT, strojového učení a kognitivních služeb a jejich vliv na efektivitu, přesnost a zapojení týmu do práce nemocnice. Jak mohou data ovlivnit přístup pacientů k léčbě?