O ÚVODNÍM DNI KONFERENCE  

Budoucnost společnosti záleží nejen na vědě, výzkumu a podnicích, ale především na schopnosti vlády provést nás, vytvořit podmínky a pomoci zvládnout digitální disrupci, především automatizaci výroby a služeb a zásadní proměny nejen trhu práce v národním, regionálním i globálním měřítku. Nová Evropská komise má před sebou náročný úkol – v příštích pěti letech využít AI jako příležitost ke konvergenci ekonomik EU a udržet se v závodě s USA a Čínou. Zachovat přitom naše hodnoty, bezpečnost a úctu k základním právům jako zásadní konkurenční výhodu a pomoci vyrůst na Starém kontinentu vysněným novým jednorožcům. Před sto lety v roce 1920 vymysleli bratři Čapkové ze slova robota pojmenování pro inteligentní stroje, dnes jsou tady a jak se k nim postavíme rozhodne o naší budoucnosti na další století – Setting the agenda for the New Europe.

Nové evropské ekonomické fórum 1: ČESKO JAKO INOVATIVNÍ REPUBLIKA. JAK TOHO DOSÁHNOUT

Česko má sice svou strategii “The Country for the Future”, ale do výzkumu a vývoje nedává ani dvě procenta HDP (i když za poslední rok se k této hranici blíží). Když se podíváme hlouběji do statistik, tak více než třetina výdajů na R&D se realizuje v Praze, které je nejblíže jižní Morava s Brnem jako druhou základnou pro výzkum. Proč nejsou lépe zapojené i ostatní kraje i přes poměrně masivní investice z evropských zdrojů? Jak dosáhnout toho, abychom dostali výzkum a vývoj i do méně rozvinutých míst? Cílenými granty? Proč třeba Karlovarský kraj ještě nemá žádnou veřejnou vysokou školu?

Stát má zároveň pod sebou obrovský rozpočet na výzkum a vývoj, v roce 2020 chce utratit 37 miliard. Na co by měly do budoucna tyto peníze jít a co má být pro Česko prioritou?

PANEL 1: BUDOUCNOST PRÁCE, SPOLEČNOSTÍ A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 

Evropská unie je místem, které si nelze na první pohled spojit s rozvojem moderních technologií. Za inovativními startupy musíme většinou do USA, Izraele nebo do asijských zemí jako je Čína nebo Korea. Česká republika se připravuje na automatizaci a robotizaci práce a má strategii „The Country for The Future”, která má do roku 2030 posunout Česko mezi nejinovativnější země v Evropě.

Skutečně nám „ujel vlak”, nebo jen nejsou atraktivní a dravé malé firmy vidět? Chybí současné Evropě moderní a cílevědomá průmyslová politika, která by nastartovala výzkum a vývoj? Mohou mít české startupy globální ambice? A jaký vliv to bude mít do budoucna na charakter české ekonomiky, dosud závislé především na průmyslové výrobě? Potřebujeme státní startupový fond? Plní se vládní inovační strategie?

Nové evropské ekonomické fórum 2: BUDOUCNOST BEZHOTOVOSTNÍ SPOLEČNOSTI

Efektivita, technologický pokrok, rychlost, spolehlivost. To jsou atributy současné společnosti, které můžeme vnímat i jinak – přenášejí se jako základní podmínky a požadavky členů společností do jednotlivých oblastí. Jednou z nich je i vypořádávání plateb. Ukazuje se, že dlouhé dekády dominující hotovost přestává těmto požadavkům vyhovovat, a proto ji přirozeně nahrazují bezhotovostní platby.

Zásadní otázkou je, do jaké míry bude bezhotovostní svět schopen nahradit hotovostní transakce. Je nutné, aby k tomu došlo přirozeně, tedy vědomou substitucí hotovosti efektivnějšími způsoby plateb. Je důležité, aby na takový způsob placení byli připraveni všichni členové společnosti a vidět v něm přidanou hodnotu? Jaká je pravděpodobnost, že svět bez hotovosti nebude vyhovovat subjektům ve stínové ekonomice, které se jej budou snažit obejít?

PANEL 2: BUDOUCNOST MOBILITY

Automobilový průmysl představuje naprosto klíčový segment české exportně orientované ekonomiky. Automotive tvoří téměř čtvrtinu vývozu, což je bezmála deset procent českého HDP a zaměstnává 150 tisíc lidí. Jeho vliv ale sahá daleko za tato základní agregovaná čísla. Nastupující nové technologie a změny jsou tak naprosto zásadní pro naši budoucí prosperitu, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Je nutné udržovat a posilovat pozici českého automobilového průmyslu nejen v evropském, ale i v globálním měřítku. Moderní technologie, jako jsou digitalizace, alternativní pohony (elektromobilita) a autonomní řízení mohou pro Česko být ohrožením, ale zároveň i obrovskou příležitostí. Pokud stát vytvoří vhodné podmínky, podpoří soukromý sektor a nastaví jasná a efektivní pravidla, můžeme se tak stát jedním ze světových lídrů v oblasti rozvoje nových forem mobility.

Naplňujeme memorandum, které uzavřela v roce 2017 vláda se Sdružením automobilového průmyslu a ve kterém se zavázala podporovat digitalizaci, autonomní řízení a elektromobilitu? Proč se mluví o tom, že neumíme stavět velkou infrastrukturu typu vysokorychlostních železnic?

PANEL 3: AI PRO BEZPEČNOST OBČANŮ

Technologie využívající umělé inteligence (AI) procházejí mohutným vývojem po celém světě. Konstantní vývoj demonstruje již vznik deep fake videí a autonomních vozidel; nyní i složitých algoritmů, které systémům umožňují předvídat a učit se. Podle Světového indexu kontroly umělé inteligence (AIGS) nyní nejméně 75 ze 176 zemí světa aktivně využívá technologie postavené na umělé inteligenci pro sbírání dat a sledování lidí. Jmenovitě jde o koncepty smart a safe cities (56 zemí), systém pro rozpoznávání tváře (64 zemí) a smart policing (52 zemí).

Dále se potvrdilo, že co se týče využívání umělé inteligence pro sběr dat co do formy vlády, nejčastěji se jedná o liberální demokracie. Index také ukazuje, že již 51 % moderních demokracií nasadilo systém sběru dat řízený umělou inteligencí. Naproti tomu uzavřené autokratické státy se v tomto ohledu angažovaly pouze z 37 %, další hybridní autokratické režimy ze 41 %.

Které země používají technologie založené na umělé inteligenci pro sběr dat a kontrolu lidí? Jaké specifické typy technologií vlády využívají? Které země a které společnosti tyto technologie dodávají? Měla by EU řešit otázku nasazení podobných systémů? Je Česká republika připravena k instalaci systémů pro rozpoznávání tváře? A za jakým účelem přesně?

O DRUHÉM DNI KONFERENCE 

Ze všech stran slyšíme, že naše demokracie je v ohrožení zevnitř i zvnějšku. Nová Evropská komise proto dala české eurokomisařce Věře Jourové do portfolia obranu demokracie a komisaři Margaritisi Schinasovi  „ochranu našeho evropského způsobu života”. Otázkou je, co to bude konkrétně znamenat, a jak se to projeví na návrzích, které v příštích pěti letech Evropská komise představí. Je zjevné, že nástup sociálních sítí a přesun veřejné debaty na ně je pro členské státy výzvou a není jasné, jak se k ní postaví. Stejně tak je nutné pokračovat v proměně Evropy z hlediska vzdělávání. Je stále více vidět, že požadavky, které má společnost i firmy na nové zaměstnance i podnikatele nejsou už plně v souladu s tím, co nabízí vzdělávací systém. Budoucnost Evropy a cesta k prosperitě je přitom ve vzdělané a kreativní populaci. Vzdělávání se proto musí věnovat daleko větší pozornost a vyšší investice než nyní, protože doslova jde o „budoucnost našich dětí”.

Nové evropské ekonomické fórum 3: EHEALTH JAKO ŠANCE PRO ZDRAVOTNICTVÍ

Elektronizace zdravotnictví je nezvratný proces, který v sobě skrývá mnoho příslibů.Zdravotní data rostou exponenciálním tempem a jejich výměna, sdílení, analýzy a přístup pacientů k nim určuje, zda se české zdravotnictví skutečně vydá do 21. století. Vedle možnosti snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti zdravotních služeb a zvýšení kvality péče je hlavním benefitem posílení informovanosti pacientů a jejich aktivního zapojení do péče o vlastní zdraví.

PANEL 4: BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ V EU

Dynamický rozvoj moderních technologií, automatizace a postupná digitalizace představují bezprostřední výzvy pro vzdělávací systémy všech členských zemí EU. Právě proměny cílů a obsahu vzdělávání i samotných metod učení přímo ve školách jsou klíčovými nástroji, jak tyto fenomény reagovat.

Jak se musí proměnit to, co se učí naše děti ve školách s ohledem na rozvoj tzv. digitální gramotnosti či digitálních kompetencí v ČR i jednotlivých evropských zemích?

Nové evropské ekonomické fórum 4: BUDOUCNOST RODINY V DIGITÁLNÍ ÉŘE 

Naše společnost se musí připravit na nový systém vzdělávání a zaměstnávání. Nejdůležitější je, aby na tyto změny byli připraveni mladí lidé a mladé rodiny. Jednou z otázek, které zaměstnavatelé i vlády řeší s nárůstem inovací a technologií je motivace rodičů vracet se do práce po rodičovské dovolené co nejdříve. Jedna z populárních možností motivace k brzkému návratu mladých rodičů do práce jsou vouchery na mateřské školy. Ty zajišťují pokrytí veškerých nákladů na školky pro rodiče. Stát společnostem, které tento benefit svým zaměstnancům nabízí, poskytuje daňové úlevy.

Jak změní nové technologie trh práce? Jsou mladí rodiče tou nejohroženější skupinou? Jsou mladí rodiče v této nové, digitální éře pro firmy opravdu tak důležití? Jak budou rozdílné politické strany reagovat na nové iniciativy?

PANEL 5: BUDOUCNOST VLÁDY A DEMOKRACIE

Česká eurokomisařka Věra Jourová má od předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové za úkol  „vést práci Komise v oblasti hodnot a transparentnosti”.  Jedním z dílčích cílů je rovněž ochrana demokratického systému před vnějšími zásahy. Měla by připravit legislativu, která zajistí větší transparentnost v oblasti placené politické reklamy, boj proti dezinformacím a navrhne případné regulační zásahy.

Co to bude konkrétně znamenat a jak bude vypadat práce české eurokomisařky na příští roky v příštích letech? Jak se proměňuje charakter demokracie a společnost po nástupu sociálních sítí jako dominantního místa, kde si vyměňují lidé informace? Jak se k nim má EU postavit a jak bude naše demokracie vypadat do budoucna