Úvodní den konference

 

Nové evropské ekonomické fórum: ČESKO JAKO INOVATIVNÍ REPUBLIKA. JAK TOHO DOSÁHNOUT?

Česko má sice svou strategii “Country for the Future”, ale do výzkumu a vývoje nedává ani dvě procenta HDP (i když za poslední rok se k této hranici blíží). Když se podíváme hlouběji do statistik, tak více než třetina výdajů na R&D se realizuje v Praze, které je nejblíže jižní Morava s Brnem jako druhou základnou pro výzkum. Proč nejsou lépe zapojené i ostatní kraje i přes poměrně masivní investice z evropských zdrojů? Jak dosáhnout toho, abychom dostali výzkum a vývoj i do méně rozvinutých míst? Cílenými granty? Proč třeba Karlovarský kraj ještě nemá žádnou veřejnou vysokou školu?

Stát má zároveň pod sebou obrovský rozpočet na výzkum a vývoj, v roce 2020 chce utratit 37 miliard. Na co by měly do budoucna tyto peníze jít a co má být pro Česko prioritou?

BUDOUCNOST PRÁCE, SPOLEČNOSTÍ A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 

Evropská unie je místem, které si nelze na první pohled spojit s rozvojem moderních technologií. Za inovativními startupy musíme většinou do USA nebo do asijských zemí jako je Čína nebo Korea. Česká republika se připravuje na automatizaci a robotizaci práce a má strategii “The Country for The Future”, která má do roku 2030 posunout Česko mezi nejinovativnější země v Evropě.

Skutečně nám “ujel vlak”, nebo jen nejsou atraktivní a dravé malé firmy vidět? Chybí současné Evropě moderní a cílevědomá průmyslová politika, která by nastartovala výzkum a vývoj? Jak globální ambice mohou mít české startupy? A jaký vliv to bude mít na charakter české ekonomiky, dosud především závislé na průmyslové výrobě, do budoucna? Potřebujeme státní startupový fond? Plní se vládní inovační strategie?

Nové evropské ekonomické fórum: BUDOUCNOST BEZHOTOVOSTNÍ SPOLEČNOSTI

Efektivita, technologický pokrok, rychlost, spolehlivost. To jsou atributy současné společnosti, které můžeme vnímat i jinak – přenášejí se jako základní podmínky a požadavky členů společností do jednotlivých oblastí. Jednou z nich je i vypořádávání plateb. Ukazuje se, že dlouhé dekády dominující hotovost přestává těmto požadavkům vyhovovat, a proto ji přirozeně nahrazují bezhotovostní platby.

Zásadní otázkou je, do jaké míry bude bezhotovostní svět schopen nahradit hotovostní transakce. Je nesporné, že k tomu musí docházet přirozeně, tedy vědomou substitucí hotovosti efektivnějšími způsoby plateb. Nebo není? Je nesporné, že na takový způsob placení musí být připraveni všichni členové společnosti a vidět v něm přidanou hodnotu. Nebo není? Je nesporné, že svět bez hotovosti nebude vyhovovat subjektům ve stínové ekonomice, které se jej budou snažit obejít, a určitě si najdou cesty, které nebudeme schopni do bezhotovostního světa převést. Nebo není?

BUDOUCNOST MOBILITY

Automobilový průmysl představuje naprosto klíčový segment české exportně orientované ekonomiky. Automotive tvoří téměř čtvrtinu vývozu, což je bezmála deset procent českého HDP a zaměstnává 150 tisíc lidí. Jeho vliv ale sahá daleko za tato základní agregovaná čísla. Nastupující nové technologie a změny jsou tak naprosto zásadní pro naši budoucí prosperitu, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Je nutné udržovat a posilovat pozici českého automobilového průmyslu nejen v evropském, ale i v globálním měřítku. Moderní technologie, jako jsou digitalizace, alternativní pohony (elektromobilita) a autonomní řízení mohou pro Česko být ohrožením, ale zároveň i obrovskou příležitostí. Pokud stát vytvoří vhodné podmínky, podpoří soukromý sektor a nastaví jasná a efektivní pravidla, můžeme se tak stát jedním ze světových lídrů v oblasti rozvoje nových forem mobility.

Naplňujeme memorandum, které uzavřela v roce 2017 vláda se Sdružením automobilového průmyslu a ve kterém se zavázala podporovat digitalizaci, autonomní řízení a elektromobilitu? Proč se mluví o tom, že neumíme stavět velkou infrastrukturu typu vysokorychlostních železnic?

Druhý den konference

 

BUDOUCNOST VLÁDY A DEMOKRACIE

Česká eurokomisařka Věra Jourová má od předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové za úkol “vést práci komise v oblasti hodnot a transparentnosti” a mimo jiné, aby chránila demokratický systém před vnějšími zásahy. Měla by připravit legislativu, která zajistí větší transparentnost v oblasti placené politické reklamy, bojovat proti dezinformacím a navrhovat případně regulační zásahy. 

Co to bude konkrétně znamenat a jak bude vypadat práce české eurokomisařky na příští roky? Jak se proměňuje charakter demokracie a společnost po nástupu sociálních sítí jako dominantního místa, kde si vyměňují lidé informace? Jak se k nim má EU postavit a jak bude naše demokracie vypadat do budoucna?

BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ V EU

Dynamický rozvoj moderních technologií, automatizace a postupná digitalizace představují bezprostřední výzvy pro vzdělávací systémy všech členských zemí EU. Právě proměny cílů a obsahu vzdělávání i samotných metod učení přímo ve školách jsou klíčovými nástroji, jak tyto fenomény reagovat.

Jak se musí proměnit to, co se učí naše děti ve školách s ohledem na rozvoj tzv. digitální gramotnosti či digitálních kompetencí v ČR i jednotlivých evropských zemích?