PANEL: Digitální transformací k větší ekonomické konkurenceschopnosti

Koronavirová pandemie naplno ukázala, že digitalizace je základním pilířem dlouhodobé konkurenceschopnosti. Česko patří mezi země, jejichž konkurenceschopnost je do jisté míry založena na levné pracovní síle. Ke změně nevede jiná cesta než se zaměřit na průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Toho však nelze dosáhnout bez digitální transformace.

Digitalizace zvyšuje nejen efektivitu, ale také produktivitu a flexibilitu firem. Ukázalo se, že některé firmy během krize dokonce rostly. Vytvářely nová pracovní místa a dosahovaly i vyšší produktivity práce. Firmy, které využily přínosy digitalizace, překonaly současnou krizi mnohem snáze. Dnes se už patrně nenajde nikdo, kdo by zpochybňoval objektivní přínosy digitalizace. Digitalizace postupuje mílovými kroky a pokud se české firmy tomuto trendu nepřizpůsobí včas, mohou být velmi rychle nahrazeny jinými.

Neměli bychom zapomínat ani na zaměstnance. Příchod koronaviru změnil benefit v podobě home office na zcela běžnou záležitost a standard. Tento trend zásadně změnil způsob naší práce. Stále častěji se setkáváme online a komunikujeme elektronicky. Otázkou je, zda-li tento způsob práce opravdu vyhovuje většině zaměstnanců, nebo se naopak doma zhoršuje produktivita, pracovní morálka a soustředěnost.

Jaký je stav českých firem z hlediska digitální transformace? Do jaké míry se daří zavádět principy konceptu Průmysl 4.0? Stane se home office pevnou součástí našeho pracovního života?A je práce z domova výhodná pro zaměstnavatele i zaměstnance?

 

PANEL: Bezhotovostní společnost jako krok ke ztrátě svobody?

Koronavirová pandemie se stala impulsem k rozvoji digitálních služeb a akcelerovala přechod k bezhotovostní společnosti. Spotřebitelé stále častěji využívají k platbám mobilní zařízení a další různé aplikace či metody. Velkému zájmu se rovněž těší alternativní platidla, kterými jsou například kryptoměny. Třeba Bitcoin bývá označován za novodobé zlato a tato kryptoměna se začíná objevovat v hledáčku velkých firem, jako je americká Tesla.

V této souvislosti je důležité připomenout balíček právních předpisů v oblasti digitálních financí, který koncem minulého roku vydala Evropská komise. Balíček je zaměřen zejména na stimulaci a rozvoj finančních inovací. Jeho součástí je i předpokládaný vývoj regulace v oblasti platebního styku a kryptoaktivit či vytyčení priorit v souvislosti s digitální transformací finančního trhu do roku 2024.

Evropská komise chce posílit strategickou autonomii ve finančních službách a efektivněji dohlížet na evropský finanční systém za účelem ochrany jeho stability. Další prioritou je zaměřit se na udržení již dosažené úrovně ochrany spotřebitele. Právě bezpečnost dat a zabezpečení je pro digitalizaci tohoto sektoru klíčové. V souvislosti s koronavirovou krizí je digitalizace finančního odvětví téměř nevyhnutelná.

Je z pohledu spotřebitele digitalizace finančních služeb bezpečná? Jaký způsobem lze regulovat rizika digitální transformace financí? Do jaké míry je digitalizace prospěšná a kdy už dochází k jejímu rozvoji na úkor občanské svobody? Jak se vyvarovat neustálému zadávání hesel, která si musíme pamatovat či psát na papírek, jenž následně stejně ztratíme? Jak rychle je schopna na digitalizaci reagovat Česká republika? 

 

PANEL: Regulace internetu, sběr dat a role AI

Internet patří mezi nejzásadnější vynálezy 20. století a je nedílnou součástí našich životů. Prostřednictvím internetu pracujeme, nakupujeme, vzděláváme se, nebo zde jiným způsobem trávíme volný čas. Tato symbióza mezi technologiemi a lidmi se bude zcela jistě dále prohlubovat. Za dobu své existence se ovšem z internetu stal i nástroj rozdělující společnost, který slouží k šíření dezinformací, omezování svobody nebo dokonce k páchání trestné činnosti. Je tak patrné, že i digitální společnost potřebuje mít svá pravidla.

Evropská komise v závěru loňského roku představila balíček legislativních návrhů s názvem Digital Services Act, který budí na straně zastánců i odpůrců mimořádnou pozornost. Jeho cílem je vytvořit celoevropská závazná pravidla pro poskytování digitálních služeb, kterým dnes vládnou internetoví giganti a různé online platformy.

Nová pravidla mají zaručit lepší regulaci internetu, důkladnější ochranu osobních údajů a prevenci manipulace voličů před volbami. Důvodem těchto kroků jsou například zjištění v souvislosti se zneužíváním dat společností Cambridge Analytica, šířením dezinformací a fake news (nejen) v předvolebním období či šířením záběrů teroristických útoků na sociálních sítích.

Jakým způsobem lze regulovat sběr dat o uživatelích? Měl by být objem shromažďovaných dat zpoplatněn? Je transparentnost dat a algoritmů jednotlivých platforem dostatečná? Není umělé inteligenci ponechán příliš široký prostor? Jsme uživatelé internetu nebo jeho součástí? A může být internet vůbec bezpečným místem?

 

PANEL: Krize jako příležitost k rozvoji eHealth

Každá krize je příležitostí pro pozitivní změnu. O to více to platí v oblasti zdravotnictví. Samotná umělá inteligence nabízí nesmírný potenciál pro výrazné vylepšení současného zdravotnictví v České republice za pomoci nejmodernějších technologií. Tuto skutečnost lze mimo jiné demonstrovat na modelech založených na strojovém učení, které již dnes výrazně zefektivňují práci lékařů v podobě diagnostiky a návrhu následného léčebného postupu.

V kontextu dopadu koronavirové pandemie na české zdravotnictví se nám naskytá jedinečná příležitost k transformaci zdravotního systému do podoby odpovídající modernímu digitálnímu věku. Společnost paradoxně může vyjít ze současné situace posilněna. Nesmíme však zapomínat ani na „běžné rutinní problémy“, které byly ještě do nedávna v popředí zájmu široké veřejnosti.

Velkou výzvou i nadále zůstává elektronizace zdravotnictví. Tento proces má potenciál stát se největším technologickým skokem posledních let. Základním stavebním kamenem v tomto ohledu jsou zdravotní data. Ta rostou exponenciálním tempem a jejich výměna, sdílení, analýzy a přístup k nim určuje, zda se české zdravotnictví skutečně vydá do 21. století. Vedle možnosti snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti zdravotních služeb a zvýšení kvality péče je hlavním benefitem posílení informovanosti pacientů a jejich aktivního zapojení do péče o vlastní zdraví.

Jaký přínos má digitalizace zdravotnictví pro pacienta, lékaře nebo poskytovatele? Kam bude digitalizace směřovat? Do jaké míry nám pomohly moderní technologie v boji s koronavirem? A jak lze efektivně využívat data v českém zdravotnictví tak, aby se zabránilo jejich zneužití?

 

PANEL: Krok vpřed, dva zpět – jakou lekci nás naučil rok digitálního vzdělávání?

Vzdělávání patří mezi oblasti citlivé na výrazné změny. Kvůli koronavirové pandemii ovšem došlo ve velmi krátkém časovém úseku k uzavření škol a k přesunu klasické výuky do online prostředí. Žáci a učitelé tak byli prakticky ze dne na den přinuceni se přizpůsobit novým formám virtuální výuky.

Efektivnost tohoto způsobu výuky byla limitována celou řadou faktorů. Ilustračně lze zmínit úroveň digitální gramotnosti a rovněž otázku kvality technického vybavení učitelů a žáků. Zejména z počátku bylo patrné, že vzdělávací systém nebyl na něco podobného připraven a lze tak o efektivnosti distančního vzdělávání polemizovat.

Tyto problémy ovšem nesužovaly pouze Českou republiku, ale prakticky všechny evropské státy, kde došlo k přesunu vzdělávání do virtuálního prostředí. Ukázalo se, že společnost zatím není připravena na plnohodnotné nahrazení klasické výuky distanční formou. Kromě toho v souvislosti s distanční formou vzdělávání dochází k četnějším případům kyberšikany mezi žáky a k dalším podobným jevům pramenících z omezené digitální gramotnosti jednotlivých uživatelů.

Stane se distanční výuka pevnou součástí vzdělávacího systému? Jaké kroky lze učinit k zefektivnění této vzdělávací formy? Kde v zahraničí by se Česko mohlo inspirovat? Jaké jsou zkušenosti ostatních zemí s online výukou? Dočkáme se nahrazení papírových učebnic těmi digitálními? Ztratili studenti o rok studia?

 

PANEL: Inteligentní městská mobilita pro 21. století

Po celém světě můžeme zaznamenat vzestup nejnovějších technologií v oblasti mobility. Svět se digitalizuje a s ním i městská mobilita. Její digitalizaci od roku 2002 podporuje i Evropská komise svou každoroční kampaní – Týden mobility. Cílem kampaně je seznámit města s novými trendy a podpořit jejich implementaci do praxe.

Rychlost a pohodlí patří mezi aktuálně nejčastěji skloňované priority v rámci městské mobility bez emisí. Dosáhnout jich lze díky zavádění inteligentních dopravních řešení, používání udržitelných alternativních paliv v dopravě, celkovou digitalizací pomocí chytrých aplikací nebo tzv. carsharingem. Cílem Evropské komise je vytvořit uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050 s moderními městy pro spokojený a kvalitní život. Za účelem vytvoření udržitelné formy dopravy Evropská komise intenzivně podporuje i chůzi a jízdu na kole, která je pro město nejmenší zátěž a pro člověka má největší přínos.

Patrně nejviditelnější proměnou v oblasti mobility prochází automobilový průmysl, a to zejména v důsledku regulatorního tlaku Evropské unie ke snižování emisí. Důležité jsou i aspekty urbanizace, nové způsoby práce a dostupnost pro obyvatele, kteří dojíždí za prací. Právě pro Českou republiku je klíčový automobilový průmysl. V následujících letech by proto mělo dojít ke zrychlení realizace plánů elektromobility, inteligentního řízení dopravy a autonomního řízení.

Skutečně dochází k digitalizaci městské mobility? Jak na tento trend reaguje společnost? Všímá si ho? Kdy budou hrát zásadnější roli ekologické formy dopravy?